ZAPLAŤ PÁNBU
To vám belo toze, toze dávno. To eště ani cisař pán meslim neseděl na truno. To se eště nezabijelo po chalopách. A pré bela veleká chodoba. Ale e tak zas šeci chodi nebele. Sedláci, rechtář, ponocné a někery dalši fortelně na chodobo nebele.
E pravilo se, že v dědině Ojezdná, teda voni neměle ponocnyho - na ně nebelo, měle bohatyho řeznika. Ož ani nikdo nepamatoje, jak se menoval. Snad pré Alfons . . .
Ale kdo vi? Poněvač mo sedláci podstrkovale, stratil sódnost pro bido drohéch. Deť vobstarával plny stole tech navrcho.
A tak se take jednó přehodilo, že jakáse vdova s cerkó ze sósedni dědine ož nemohle svó tak velkó bido ani onist.
Zabrala teda vodvahe a poslala cérko veproset k řeznikovi do Ójezdné aspoň ňáké zbetek k jidlo. Na papirek napsala poděkováni: ZAPLAŤ PÁNBU !
Cérka teda došla ve stracho k řeznikovi. Ten se na ňo toze škaredo podival.
Stréčko, naša mama vás nechá pěkno pozdravovat a proset vo ňáké zbetek do hobe.
A grécare máš? Vehókl na ňo řeznik Alfons.
Nemám . . . mám enom cedolko vod mame.
Řeznik vzal cedolko, přelóskal svéma zléma vočeskama: ZAPLAŤ PÁNBU !
Za to nic moc nekópiš a hodil cedolko na váho.
Na drohó strano pak tenóčké léstek masnyho. Váha se ani nehla.
Hodil teda na váho věči kósek masa. Váha zase nic.
To belo sakra divny.
Řeznik Alfons se rozbóřel a pleskl na svó decimálko celó čtvrtko prasete.
Zase nic.
Krucifix, co je to za švindl !?
Ten se vám tak nadobro verajcoval, že cérka meslela, že je to jeho poslední hodina. Nebela.
Enom se hrozně leknol, dež to mo došlo, do té gebole baňaté.
Ksakro, abe ten navrcho na mě neposlal ňákó pohromo, zabrblal a začal rechlo se domlovat s tym zbetkem k jidlo pro vdovo. A jak bel tak zkoprnělé, tak se mo to ňák rozleželo.
A co debe enom tak náhodó? . . . deť ta vdova mosi bét tak sama?
Přišti nedělo zašel do kostela. Ani nepamatoje, kde tam bel naposlede. Óplně vám tam roztál. Teprve teť mo došlo, jakó ta cedolka s tim Božim poslánim měla váho. Vod té dobe ož neměl řeznik Alfons dobrote z praseska enom pro vrchnost. Napřiště ož nemosel chodit do kostela, ale rovnó do sósedni dědine.
Šoškalo se, že vod té dobe, jak se k vdově přemačkl, nikdo iné než řeznik Alfons šeroko daleko lepči presvuřt neoměl.
Náhledy fotografií ze složky ZAPLAŤ PÁNBU